Občas čelím dotazům, zda jsou naše skladové zásoby tranzistorů originály nebo nějaké přeznačené paskvily. Další dotazy se motají kolem toho jak vypadají. Proto jsem nafotil pouzdra TO3, ve kterých byly zapouzdřeny výkonové tranzistory a stabilizátory řady MA78xx. Komentář pod obrázkem.
- Nejběžnější pouzdro v jemně matném provedení.
- Mečované (military).
- Velmi světlé matné provedení, jakoby plyšové.
- Velmi lesklé, snad i chromované provedení (časem ověřím).
Všechna tři provedení (1/3/4) jsou od sebe na první pohled rozeznatelná. Mečované provedení (2), je tu jen proto, aby bylo vidět jak se označovaly součástky pro vojenské použití. Sice jsou “meče” aplikovány zrovna na provedení 1, ale stejně tak se mohlo “mečování” objevit i na 3 nebo 4.
Když použijete základní pomůcku elektronika – magnet – zjistíte, že všechna tato provedení mají železné pouzdro. Výjimku tvoří tranzistory KD501/502/503, které měly nejspíš mosazné pouzdro s hliníkovou čepičkou. Asi tušíte proč – kvůli odvodu tepla z přechodu, tedy aby se dal čip vůbec uchladit.
Zde bude obrázek KD503
Abyste se dopídili “jádru pudla”, zkuste použít technické myšlení. Tranzistor má deklarovanou výkonovou ztrátu 150 W. Rozměr čipu je srovnatelný s hrotem trafopáječky. A teď si představte, že trafopáječku trvale zapnete a musíte to příšerné teplo z hrotu nějak odvádět pryč, například minutu, hodinu nebo celý den. A to je jeden z markatních rozdílů mezi socialismem a kapitalismem, mezi součástkami Tesla a západní prohnilou produkcí, nyní úsporně převedenou do Číny, a tam zdokonalenou čínskými soudruhy.
Takže berte tento typ výkonových součástek z produkce TESLA jako výchozí kvalitu. O stupeň horší jsou západoevropské součástky (myslím tím součástky vyrobené v evropských závodech nebo produkce vyráběná v čínských fabrikách pod dohledem evropských matek). Nejnižší úroveň je fejková produkce čínských fabrik, které ojebou co můžou.
Výkonový tranzistor je z pohledu výkonu charakterizován těmito základními body:
- velikost čipu
- tepelná vodivost substrátu (na kterém leží čip)
- průřez nabodovaných drátků mezi čipem a vývody z tranzistoru
Výkonové tranzistory v praxi
(jemně nadnesený článek – to abyste se taky trochu pobavili)
Teď si představte, že máte například zapojení stabilizovaného zdroje, kde hlavní regulační prvek je výkonový tranzistor, který musí vydržet výkonovou ztrátu. Kouknete do katalogových údajů a řeknete si: “Všechny tranzistory mají podobné parametry, koupím si ho na Aliexpressu a tak ušetřím, protože Tesla je zastaralá a značkové součástky jsou předražené.” Chyba lávky. Že jste se nechali nachytat, na to přijdete až tranzistor zapojíte a zkusíte zdroj rozběhnout do nějaké zátěže. Typicky následuje: “To je divné, proč to nejede, tranzistor jsem prověřil na testeru a byl dobrý.” Vypájíte ho a zjistíte, že je proražený. Kde soudruzi udělali chybu? Ti hloubavější se budou snažit rozbít tranzistor a zjistit jak ten “zasraný” čip byl velký. Možná 1×1 mm nebo i méně, záleží jak moc chtěli ve fabrice šetřit. Pravděpodobně bude takový tranzistor dostačovat na proud stovek miliampér, ale nějaká ta ampéra už bude nad jeho síly. Rychlost zničení malého čipu ani nepostřehnete, ten se v mžiku speče – vzpomeňte si na pistolovou páječku 🙂
Jak to dopadne: budete mít dilema, co tam dát. Zda koupit ten drahý kapitalistický tranzistor od značkového distributora nebo odhodit averzi k socialismu a mít ve zdroji “nemoderní” tranzistor TESLA v nějakém “zastaralém” kovovém pouzdru, fuj 🙂
Jak dlouho tranzistor vydrží
Orientační tabulka s čím asi počítat:
- Tranzistor Tesla – trvale vydrží co je uvedeno v katalogu.
- Značkový tranzistor – dočasně vydrží co je uvedeno v datasheetu. Kapitalistický pohled je takový, že nepředpokládá plné zatížení po celou dobu provozu. Čip se tedy vypeče až za čas.
- Čínský tranzistor (vypadající jako značkový) – vydrží v provozu zlomek sekundy. Typicky ho lze zatížit jen na desetinu toho co je uvedeno v datasheetu. Tady nežertuji, přečtěte si můj článek čínské watty.
Tip pro pamětníky: vzpomeňte si na ČKD Polovodiče – jak velké čipy byly v součástkách z jejich produkce. V amatérských podmínkách je nebylo možné vůbec odprásknout, protože v domácnosti běžně netečnou proudy stovek ampér 🙂
Plánuji pokračování, zatím na Internetu můžete podívat na dva články, které poukazují na rozdíly mezi tranzistory – viz níže.
Odkazy
Oba odkazy dopuručuji shlédnout:
- Čipy tranzistorů TESLA – detailní fotografie s popisem
- Polovodiče – šmejdy a fejky