Tester součástek ESR-T4 je nejrozšířeným a patrně nejoblíbenějším typem u nás. Sami jsme jich prodali více než tisíc. Článek se zamýšlí nad výměnou stabilizátoru za modernější typ.
Já sám tento tester používám, a to velmi často. Nejen na předvádění zákazníkům v prodejně a na radioburzách, ale i v soukromí při bastlení. Rozhodně ho používám více než jiné typy testerů, které prodávám, i když mají více funkcí a barevný displej.
Poruchovost
Za dobu intenzivního používání (od roku 2018) se mi žádný tester nepodařilo odkouřit – ani doma, ani ten co mám v prodejně, dokonce ani ten co vozím po radioburzách. Jediné co mi odešlo bylo tlačítko, které jsem musel v roce 2021 vyměnit u testeru, který sebou vozím po radioburzách.
Občas mi přestávala nějak fungovat páčka na objímce, ale to se mi podařilo nečekaně snadno opravit – viz níže.
Možné vylepšení
Stabilizátor
Pokud používáte tester s lithiovými články například Li-Ion 18650 jako to mám já, tak vás spotřeba trápit nebude. Nicméně většina elektroniků tester napájí z 9V baterie, protože se pěkně vejde do pouzdra z plexiskla. Záleží jakou 9V baterii zrovna máte, tedy jak dlouho při běžném používání vydrží.
Použitý stabilizátor 78L05 (v pouzdru SOT-89) má typickou vlastní spotřebu asi 6 mA, což je asi třetina až čtvrtina spotřeby testeru. Nabízí se tedy možnost ho vyměnit za méně žravý typ. Výrobci dokonce nabízejí CMOS verze, které mají vlastní spotřebu (Quiescent Current) v řádu desítek µA. Komerčně se takovéto prvky s nízkou spotřebou nazývají Low Power nebo MicroPower.
Dalším aspektem pro výběr stabilizátoru může být limit baterií. Pokud použijete dvě Li-Ion, které jste líní dobíjet, tak můžou mít v mírně vybitém stavu třeba 2× 3 V = 6 V, a přitom budou mít ještě docela velkou proudovou rezervu. Podobný problém budete řešit, rozhodnete-li se napájet tester ze čtyř tužkových baterií 4× 1,5 V = 6 V. Standardní stabilizátor běžně sežere 2 až 3 V, takže klesá-li vstupní napětí níže, klesá také napětí za stabilizátorem. Proto byste měli hledat stabilizátor s velmi malým úbytkem, tedy variantu označovanou jako Low Drop, která je schopna pracovat i s úbytkem například 300 mV (podle typu), takže napájecí napětí může poklesnout třeba na 5,5 V a přesnost testeru zůstává stejná.
Jak z předchozího vyplývá, ideálním řešením je stabilizátor, který umí obojí = Low Power + Low Drop. Tyto stabilizátory se vyrábějí, dají se sehnat (nejsou tak běžně dostupné jako 78L05 – navíc si musíte dát pozor, aby byly v pouzdrech SOT-89/SOT-223), a také nejsou úplně nejlevnější (stojí desítky korun).
Našel jsem tyto typy – výčet není úplný,
pro srovnání je na prvním místě v tabulce standardní stabilizátor 78L05:
| Typ | Výrobce | Charakteristika | Uin | Udrop | Iq | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 78L05 | standard | 30 V | 2 V | 6 mA | ||
| MC78LC50 | ON |  |
Very Low Drop + Micropower | 12 V | 30 mV | 1.1 µA |
| MCP1701A | Microchip | |
Low Drop + Micropower | 10 V | 380 mV | 2 µA |
| LT1121-5 | AD | |
Low Drop + Low Power | 20 V | 300 mV | 1 mA |
| LP2950-5.0 | ON | |
Low Drop + Low Power | 30 V | 380 mV | 1 mA |
| LM2931-5.0 | TI | |
Low Drop | 26 V | 200 mV | 5 mA |
| LM2936-5.0 | TI | |
Low Drop + Low Power | 40 V | 200 mV | 1 mA |
| LE50 | ST | |
Low Drop + Low Power | 20 V | 200 mV | 1 mA |
| LF50 | ST | |
Low Drop + Low Power | 40 V | 100 mV | 2 mA |
Stabilizátor LM2936 od Texas Intruments se mi jeví jako nejvhodnější, protože napětí na vstupu může být až 40 V, odolává snad dokonce i špičkám +60/–50 V. Spotřeba kolem 1 mA a minimální rozdíl napětí do 0,2 V (Dropout Voltage). Vyrábí se v pouzdru SOT-223 (některé typy, které jsem v seznamu uvedl, se v pouzdru SOT-89/SOT-223 vůbec nevyrábějí).
Jeden můj zákazník (V.K.) mi poslal detail desky testeru s vyměněným stabilizátorem za typ MC78LC05:
Objímka
Tester má osazenu levnou objímku čínské výroby. Není bohužel příliš kvalitní.
Po čase mi začala vypadávat páčka. Byl jsem z toho nervní a nechtělo se mi měnit celou objímku, protože ji vypájet z prokovené desky by byla pěkná pakárna. Pak jsem přišel na to, že stačilo jemně utáhnout šroubky na objímce a ta začala fungovat normálně dál. Pár zákazníků mi hlásilo, že po intenzivním používání se jim skutečně objímka ochodila tak, že ji museli vyměnit.
Řešením je použití originální TEXTOOL z produkce 3M. Ve své době měly dokonce zlacené svorky – to byl dokonalý kontakt. Jen to mělo jednu mouchu – objímka stála (možná ještě stojí) kolem 600 Kč. To je asi dvojnásobek co celý tester. A tak při problémech s upínáním součástek je rychlejším a levnějším řešením koupit nový tester součástek 🙂 nicméně to zde uvádím pro perfekcionisty jako možné vylepšení, které podstatně zvýší spolehlivost testeru.
Jeden zákazník mi také k objímce napsal, že když mu začala blbnout, tak do objímky natrvalo vložil další objímku (jako patro) a funguje dál bez nutnosti vypájet tu původní.
Displej
Jednou jsem dokonce uvažoval, že ho vyměním za větší typ, protože jsem na jedné radioburze viděl asi dvakrát větší monochromatické displeje 128×64 pixelů s bílým podsvícením, ale pak z toho z časových důvodů sešlo.
Krabička
Do jedné pražské průmyslovky jsem dodal několik testů ESR-T4, pak za mnou na prodejnu přišel jeden pedagog a ukazoval mi pěknou krabičku z 3D tiskárny, která byla koncipována tak, že se do ní vešly dvě 18650 a testovací plošky pro SMD součástky byly přijemně přístupné. Byl jsem docela nadšen invencí designéra, dokonce jsem jeden čas uvažoval, že bych je “3D tisknul” a prodával, ale rovněž pro nedostatek času jsem to vypustil z hlavy.
3D modely krabiček pro tester ESR-T4:
- vodorovná
- nakloněná pro 18650
- nakloněná s externím napájením
- vodorovná s banánkovými zdířkami
- pro Li-Pol s nabíjecím modulem
Krabička typu 1 není zcela identická té co jsem osobně viděl, tato vypadá velmi podobně, jen má jinak očíslované vývody. Ta co jsem měl v ruce měla jen jednu řadu čísel a byla vyrobena z poloprůhledného plastu, možná to byla typu 2, už si to zas tak přesně nevybavuji. Důležité bylo, že víko doléhalo shora přesně na desku spojů a tak nehrozilo, že SMD součástka sklouzne někam dovnitř 🙂
